Dnešní skauting. Um přežití nebo piškvorky?

Jsem skautem od svých osmi let. K dnešku tedy 13 let a za tu dobu jsem si prošel ohromnou spoustou různých situací. Moje cesta vedla od táhnutí mě za ručičku do kopců, skrze bláto a déšť, přes samostatné dohánění skupin zdatnějších, přes nabrání dost zkušeností a dospění kdy už jsem sám byl ten, který se měl sám rozhodovat a starat se o sebe až po toho kdo táhne druhého za ručičku a rozhodování přizpůsobit většině, myslet za většinu a nesení zodpovědnosti. Za tu dobu jsem ušel tisíce kilometrů lesy, loukami, městy v horku, dešti, větru, sněhu. Prošel jsem místa od těch nejdostupnějších až po ty, které jsou pro obyčejného člověka z města, nedostupné nebo dokonce ani neví že existují. Několikrát jsem se setkal s extrémními situacemi které jsem vyřešil sám nebo se společnými silami dalších lidí a nikdy bych neřekl že dokážu v takových podmínkách vůbec reagovat. Při slavnostním skautském slibu..

"Slibuji na svou čest jak dovedu nejlépe,

sloužit nejvyšší Pravdě a Lásce věrně v každé době,

plnit povinnosti vlastní a zachovávat zákony skautské,

duší i tělem být připraven pomáhat vlasti a bližním."

..mi bylo vštěpováno do hlavy, že skautem neznamená nosit košili, šátek a jezdit na výlety, ale je to životní styl. Skaut je člověk samotný a jeho mysl a cit.

I přes to všechno jsem nyní na vahách zda být dále v této organizaci.

Spousta lidí vidí skauta jako ochráncem přírody, běhá po lesích, sbírá papírky, sází stromky a drží nemocného Bambiho. Z malé části mají pravdu, je to mýtus založený na pravdě. Původně byl skauting předvojenská příprava dětí a mladistvých odkud byl snazší přestup do armády. Čas ale všechno měnil a v dnešní přírodě by člověk potřeboval povolení o táboření a hnán přestupky při každé zašlápnuté žábě. Skauting se dost odklonil od původních ideálů a opravdová příroda je nahrazována areály na určitou aktivitu. I myšlení se změnilo. První otázkou už není "Co tam budem dělat a kde je sraz?" ale "Kolik to bude stát a jaký bude přínos a zisk?".

Přiznávám že ženu názory do extrémů, ale doba je k tomu velmi nahnutá a lidské myšlení také. Skauting, z anglického Scouting - průzkumník, by měl umět alespoň základní praktiky bivaku a celkově přežití v přírodě. První otázka drtivé většiny lidí na mě byla: "A co tam vlastně děláte? Učíte se rozdělávat oheň? A vázat uzly?" Sami si položte otázku jestli umíte rozdělat oheň za extrémních podmínek a to za deště bez sirek nebo zapalovače. Na co? Opravdu jsou tyto zkušenosti pro přežití běžnému člověku dnešní doby zbytečné kdy se mu nestane něco fatálního kde bude muset bojovat o vlastní život. Ať je to dopravní nehoda, ztracení či jiný z mnoha případů. Pak bude oheň jediná vaše možnost jak udržet životu důležité teplo, odradit zvěř, uvázat již zmiňovaný uzel tak aby se nerozvázal a udržel vás při životě. Až tady si člověk uvědomí jak blízko má k přírodě.

A tenhle článek je vlastně o tom, že dnešní skauting, tak jak ho vidím, by se měl zaškatulkovat do Domu dětí a mládeže, sem tam si vyject na vejlet a jináč každý týden se sejít a hrát piškvorky. Na druhou stranu po rozhlédnutí se po světě zjistíme že skauting jako takový, plný outdoorových aktivit v opravdové přírodě dodnes žije.

A proto pokládám otázku já VÁM! Opravdu chcete dovést "náš" dnešní skauting tam kam spěje? Být skautem protože jste zaplatili registraci a nosíte odznak A NEBO by jste se sami raději nazvali tím kdo chce provozovat outdoorové aktivity, cyklistiku, fitness, běh, horolezení, bivakování, umění přežít v přírodě i ve městě a mnoho dalšího, ať zapsáním se do profesionální zaměřené skupiny nebo jen tak pro svůj vlastní pocit?

Neříkám nebuď skaut, já říkám "zvyšme level", nazvěme takovou skupinu třeba

NeoScout 2010.

NeoScout 2010 je myšlenka posunout dnešní komerční skauting na vyšší level. Oddálit ho od peněz a papírování a více přiblížit k přírodě a outdoorovým aktivitám.

Nejsme žádná oficiální organizace a se skautingem nemá téměř nic společného. NeoScout 2010 je v člověku, je jen na něm zda si tak chce a nebojí se tak nazvat.